2010 - Hodnocení akcí

 

HODNOCENÍ AKCÍ ZA ROK 2010

30.1. – Slavnostní společenský večer ke 40. výročí založení ŠKODA klubu – uskutečnilo se v konferenčním salonku hotelu Budweis. Někdejší předsedové ing. Šimánek a ing. Mynář ve svých projevech provedli průřezovou rekapitulaci činnosti klubu. Připomněli postupnou přeměnu zaměření z původního převážně technicko vzdělávacího a svépomocného při opravě vozidel na zájmovou oblast turistického poznávání přírodních i technických zajímavostí v Česku i v zahraničí v posledních dvaceti letech. Bylo provedeno symbolické odměnění dlouholetých členů výboru klubu, činných od počátku založení klubu. Následující společenská zábava byla zpestřena hudbou p. Turka k poslechu i k tanci. Všeobecná spokojenost z vydařené akce.

25.2. - Členská schůze ZK ŠKODA – celkem tradiční průběh se zaměřením na seznámení s programem akcí na následující rok. Pozornost byla při tom zaměřena převážně na plánované 3 zájezdy jednodenní a jeden zájezd šestidenní do Krušných hor. Ozřejmila se plánovaná náplň a podmínky přihlášení. Byly provedeny záznamy zájemců o jednotlivé zájezdy pro potřebu organizování dopravy a objednání vhodného autobusu. Byly zaznamenány i přihlášky ochotných členů k účasti na úklidové brigádě na ATC Křivonoska a zájemců o exkurzi do úpravny vody Plav. Proběhly při tom i platby členských příspěvků či platby za zájezdy.

27.3. – Technické prohlídky aut členů v dílně PRONTO SERVIS. Přihlášeno bylo 13 členů a všem byly provedeny podle nabízeného rozsahu kontroly vozidel, drobná seřízení a doplnění náplní.

15.4. – Exkurze do Úpravny vody Plav – zúčastnilo se 13 členů. Byli jsme seznámeni nejprve se zásobovací oblastí Vodárenské soustavy Jižní Čechy, kterou zásobuje úpravna vody. V současnosti se jedná o 141 měst a obcí, 380.000 obyvatel s celkovou délkou vodních řádů 380 km a ročním dodávaným množstvím pitné vody 20 mil. m3. Po té nám byl na schématu vysvětlen způsob čistění a úpravy vody. Následovala prohlídka jednotlivých systémů, počínaje dispečinkem, přes usazovací nádrže, dávkování komponentů, filtry až po čerpací stanici. Informace i shlédnutá zařízení byla velice zajímavá a máme nyní představy, jak složité je připravit kvalitní pitnou vodu pro nás jako spotřebitele, stejně tak jako o její dopravě ke kohoutkům.

24.4. – Brigáda na ATC Křivonoska – tradiční úklidové brigády před zahájením turistické sezóny se zúčastnilo 16 členů klubu. Provádělo se shrabání listí, sběr popadaných větví a jejich odvoz na skládku, čistění a zametání komunikací, převážně spadaného jehličí. Tradičně pěkným počasím a dobrou náladou účastníků byla naplněna i společenská funkce příjemně stráveného dopoledne.

22.5. – Landštejn – oproti předešlým dnům nás přivítalo krásné slunečné počasí. Po cestě přes Lásenici a Novou Bystřici jsme začali prohlídkou kostela v osadě Klášter I., kde nás překvapil bohatý a slušně restaurovaný interiér a pěkný výklad místního průvodce. Přesunuli jsme se za osadu Klášter II. do míst několika bunkrů „řopíků“, bohužel nebyly přístupné, protože ještě nezačala sezóna. Odtud jsme se příjemnou procházkou lesem vydali k asi 3 km vzdálenému hradu Landšten. Je to poměrně zachovalá a restaurovaná zřícenina, kde z hradní věže je krásný výhled do okolí. Využili jsme pod hradem restaurační zařízení k posílení na další cestu. Následovala zastávka u ohrazené farmy bizonů amerických u obce Veclov a po té přejezd a prohlídka zbytků prehistorické osady Pfafenschlag s odkrytými základy někdejších budov.
Přejeli jsme do Slavonic, kde jsme si udělali delší zastávku na prohlídku tohoto architektonického klenotu jihočeské oblasti. Vedoucí zájezdu nás seznámil s popisem některých zvlášť významných budov a historií města. Zbyla nám i chvilka na pamlsky v místní cukrárně. Na zpáteční cestě jsme projeli kolem „Malé Hluboké“ v obci Český Rudolec. Nebyl při tom ani důvod k zastavení, protože i pohled z autobusu na zchátralý stav této architektury byl odstrašující. Poslední zastávka byla pak v nedaleké obcí  Peníkov, kde jsme shlédli významnou technickou památku celodřevěné vodní pily s náhonem z místního rybníka. S ohledem na pokročilou dobu byla prohlídka možná pouze zevně s nahlédnutím dovnitř přes zamřížované dveře. Stejně tak nebylo možné shlédnou ukázku práce rovněž dřevěného katru. Pak již jsme absolvovali zpáteční cestu přes Kunžak a J. Hradec s příjezdem do ČB kolem 18,30 hod.  Krásné slunečné a bezdeštivé počasi se starostlivým vedoucím a ochotným řidičem autobusu se projevili na spokojenosti účastníků z příjemně strávené soboty v pospolitosti tradičního kolektivu.

19.6. – Posázaví – je oblast, která se nám dosud vyhýbala a bylo dobře, že jsme jí zařadili do programu. Přivítalo nás chladnější, ale pro cestování celkem příhodné počasí a tradiční náš průvodce ing. Šimánek. První zastávkou autobusu byly Louňovice, odkud jsme se vydali po místy strměji stoupající stezce na vrchol legendárního Blaníku k rozhledně, jež nebyla přístupná a rozhled z úrovně terénu byl pro vysoké stromy mizivý. Přesto byla při návratu na tvářích "zdolavatelů" zřejmá spokojenost. Zamířili jsme k nepřehlédnutelně mocnému exteriéru hradu Český Šternberk a s příjemnými pocity si prohlédli jeho téměř zámecké interiéry, částečně poplatné tomu, že původní majitel nyní po restituci hrad obývá. V podhradí jsme pak využili několika hospůdek k doplnění energie.
Program nás přivedl do lokality národní kulturní památky Sázavského kláštera. Tady zaujala mohutnost torza stavby. Pro většinu účastníků byly však předešlé představy směrem k vyšší dokonalosti (zachovalosti) a tak nezavládlo velké nadšení. Nasměrovali jsme se pak na objednanou návštěvu areálu Astronomického ústavu ČSAV Ondřejov. Tady naopak zaujala rozlehlost areálu (ale i nepřehledné značení cest) a jednotlivé observatoře od té výchozí z doby před cca 100 lety, až po ten nejmodernější teleskop se zrcadlem o průměru 2 metry a celkem solidní průvodcovský výklad. Odtud jsme se nasměrovali do rodiště českého národního malíře Josefa Lady, do Hrusic. Zaujaly tady skutečné stavby, existující na obrázcích malíře (náves, hospody, kostel atd). Zaujal také v negativním smyslu modernizovaný rodný domek malíře a trochu od středu vzdálené a zavřené muzeum. Tím byl program vyčerpán a celkem spokojeně jsme se vraceli domů.

10. – 15. 8. – Krušné hory – byl další z povedených autobusových zájezdů pod vedením ing. Šimánka - 45 účastníků. Ubytování bylo po celou dobu zájezdu v Hotelu M+M v Novém městě u Jáchymova. Čisté pokoje se sociálem, restaurace samoobslužná a jídlo chutné, venkovní vyhřívaný bazén (někteří úspěšně využívali) tedy dobrý základ ke spokojenosti.
1. Den – Cesta do centra našeho zájmu v K. Horách - nejprve zastávka s výstupem na kopec s historickou rotundou nad Starým Plzencem s rozhledem po kraji – dále rozsáhlý a větší údržbu očekávající klášter Plasy, jež má zvláštnost v tom, že základy vybudované asi na 5000 pilotech jsou pro uchování stavby udržovány s vysokou hladinou spodní vody – následovala vnější prohlídka překrásně restaurovaného zámku s poutním chrámem Zvěstování Pany Marie Mariánská Týnice – pak mimo program vnější prohlídka zajímavého zámku Manětín s rozsáhlým parkem – následovaly Kožlany s prohlídkou muzea zdejšího rodáka Dr. E. Beneše – pak město Ostrov n. Ohří s pěkně restaurovaným náměstím a udržovaným velkým parkem – den ukončen dojezdem do místa ubytování.
2. Den – začínáme v hornické obci Horní Blatná (někdejší těžba cínu) – stoupáme stezkou na Blatenský vrch s rozhlednou a občerstvením – během stoupání nahoru prohlížíme Vlčí jámy (propadlá důlní díla) a Ledovou jámu (celý rok zbytky sněhu) – při sestupu po okruhu překračujeme Blatenský příkop – v městečku se občerstvujeme a přejíždíme do hraničního městečka Potůčky s největší asiatskou tržnicí v ČR – po prohlídce cesta asi do poloviny technické památky Blatenský příkop (voda pro těžbu cínu z Božího daru do Horní Blatné) podél kterého šlapeme do Božího Daru – ten nás znalé místa před 30 lety překvapuje novými stavbami a celkovou výpravností, takže neodoláme delší zastávce   a pak již naše cesta míří do místa ubytování.
3. Den – začínáme mimo program na nyní soukromém hradě-zámku Hauenštejn, zajímavým architekturou a arboretem a obdivujeme píli a nemalé finance nových majitelů, vkládaných do oprav – přijíždíme do Jáchymova a nejprve navštěvujeme někdejší těžní štolu - vypouštíme záměr procházky naučné stezky Jáchymovské peklo (podle informací již není příliš zajímavá) – navštěvujeme mincovnu jejíž část expozic je věnována i historii těžby nerostů – následuje při lehkém mrholení cesta (nepříliš vábná pro neudržované staré domy) do dolního lázeňského areálu – tady je to již pohlednější – prohlížíme náměstí, lázeňský dům Běhounek a zejména překrásný palác Radium a nacházíme zde i pěkné cukrárny, jež neunikly naší pozornosti. Počasí se umoudřilo, takže spokojenost.
4. Den – odjíždíme na povrchový uhelný důl Nástup Tušimice, kde máme objednanou prohlídku. Jsme všichni vybaveni slušivými bílými kombinézami a v terénních vozidlech projíždíme povrchovým dolem cca 15 km až k těžebnímu stroji, jež ukrajuje polovinu výšky 30 m vysoké sloje hnědého uhlí. Ohromný pohled na ten kolos, ze kterého je po pasech uhlí dopravováno až do elektrárny. Zde také dostáváme podrobný výklad postupu. Během cesty tam i zpět hledíme na různé mechanizmy včetně různě poskládané pasové dopravy. Po zpětném výjezdu z dolu se ještě stavíme v prostorách rekultivace, kde již není vidět stopy původní těžby. Využíváme místní závodní jídelnu k obědu a míříme do Kadaně. Všechny nás krása tohoto města ohromila a jistě si ho všichni necháme dlouho ve vzpomínkách. Ve zbytku dne navštěvujeme  Klášterec n. Ohří.
5. Den – vypravujeme se do Lokte, kde nás vítá nádherný exteriér hradu, nemůžeme jej však navštívit pro místní městské slavnosti. I samotné náměstí a přilehlé uličky s hradbami stojí za podívání a někdy v budoucnu za vzpomínku. V ušetřeném čase se vypravujeme s příjemnou procházkou kolem řeky na Svatošské skály – sklaní útvar nad tekoucí řekou s několika použitelnými restauracemi v okolí, kde jsme doplnili energii. Cesta pak vedla na Klínovec, kde jsme posmutněli při pohledu na zchátralý objekt někdejšího ubytovacího a stravovacího zařízení s rozhlednou. Zajeli jsme na krátkou prohlídku příhraničního města Oberwiesenthalu v NSR a zamířili do obce Kovářská. Zde jsme navštívili muzeum největší letecké bitvy z II. světové války nad Krušnými horami. Odcházeli jsme s dobrým dojmem nad prací místního klubu nadšenců, ale i pohnutím mysli nad obrazy tehdejších zahynulých hrdinných letců včetně Čechů ve stejnokrojích RAF.
6. Den – při zpáteční cestě zahajujeme prohlídky zastávkou u Nechranické přehrady s nejdelší sypanou hrází v ČR a pokračujeme do Žatce. Také velice pěkné město s orlojem – nepříjemně nás překvapil uzavírací den Chmelařského muzea. Opět jsme využili zastávky k návštěvě některé restaurace. Poslední zastávkou na zpáteční cestě byl pak zámek Krásný  dvůr s velkým zámeckým parkem. Pak již cesta probíhala nerušeně až do ČB.

8.9. – Senioři Temelín – přestože jsme nepříliš od objektu Jaderné elektrárny vzdáleni, většina z nás jej zná pouze podle chladicích věží, jež ční a kouří (páří) na horizontu do výšky 155 m – ani se tomu nechce věřit. Navštívili jsme podle dlouho předem uskutečněné objednávky  informační středisko ve Vysokém hrádku. Již po cestě v autobuse nás p. Kojan upozornil na některé technické zajímavosti tohoto mimořádného inženýrského díla a vzájemnými souvislostmi s kladnými i zápornými legendami, jež se k tomuto dílu a jeho provozování váží. Vyšla na nás skutečně svým zaujetím, poutavostí a znalostmi neobyčejně erudovaná průvodkyně. Nejprve jsme shlédli film ve vztahu k využívání jaderné energie obecně a pak k vlastní elektrárně. Následoval poutavý výklad a prohlídka expozic s modely jednotlivých prvků elektrárny včetně reaktoru či palivového souboru. Zejména výklad naší průvodkyně vytvořil u přítomných velice pěkný dojem, projevující se výrazem spokojenosti. Pak jsme zastavili na našem Autokempu Křivonoska, kde proběhlo občerstvení a společenská zábava. Krásně to strávené odpoledne a podvečer.

18.9. – Plešné jezero – Mlhavým ránem jsme se autobusem dopravili na Jelení vrchy, kde autobus čekal na případné navrátilce do poledne. Nám otevřel expozici Schvarzenberského kanálu jeho správce p. Čermák. Ten nám následně poskytl poutavým způsobem krásnou informaci o tomto koutu Šumavy s historií dobývání dřeva počínaje 18 stol. a jeho transportu  do míst spotřeby především ve Vídni a Praze. Navázal tím na využívání řek a v této souvislosti pak i podnět, stavbu a způsob využívání jmenovaného kanálu. Po té jsme se shronáždili u obou portálů vybudovaného tunelu a zde nám jmenovaný pán poskytl další informace.
Pak jsme se vydali celkem pohodlnou cestou k Plešnému jezeru, kde jsme každý z vlastních zásob provedli doplnění energie a při tom obhlíželi vlastní jezero a jeho okolí. Ti zdatnější si vystoupali k pomníku Adalberta Stiftera. Pak jsme cestou přes kamenné moře dorazili na Říjiště, kde někteří využili zdejšího bufetu. Pokračovali jsme v sestupu po cestě na Rossbach a pak kolem kanálu až na parkoviště Láz, kde na nás čekal autobus. Takto absolvovaných 13 km nám trvalo s roztroušenými skupinkami až do 14 hodin, tedy déle, než jsme předpokládali. Přesunuli jsme se do Horní Plané, kde jsme navštívili památník Adalberta Stiftera, prohlédli si střed městečka a opět poseděli ve zdejších restauracích. Následovala cesta k zámku Červený dvůr, kde jsme prošli značenou stezkou část zdejšího rozsáhlého parku a odebrali se k domovu. Ranní mlhavé počasí se během dne vyjasnilo do azuru, takže zážitek z pobytu v krásné přírodě měl to správné kouzlo.

2.12. - Členská schůze ŠKODA – proběhla za obvyklé účasti a bylo provedeno hodnocení uskutečněných akcí klubu v uplynulém roce se zaměřením především na uskutečněné zájezdy, jež tvoří v současných podmínkách těžiště společných setkání. S příznivým ohlasem se setkávají i technické prohlídky v Servisu PRONTO a stejně tak i tradiční setkání při úklidové brigádě na ATC Křivonoska a nově zavedenou tradicí exkurzí do podniků.

---